Biohacking a dlouhověkost: co radili klasici a co z toho platí dnes

Vydáno 4. 11. 2026 · New Path Books

Slovo biohacking zní jako z laboratoře, ale většinou se jím myslí docela obyčejné věci: studená sprcha po ránu, delší přestávka mezi jídly, dechová cvičení, víc pohybu a lepší spánek. Lidé tyto zvyky zkoušejí, protože chtějí mít víc energie, lépe zvládat stres a zůstat dlouho zdraví, tedy kvůli dlouhověkosti (anglicky *longevity*). Mnohé z nich přitom nejsou nové. Před více než sto lety o nich psali bavorský kněz Sebastian Kneipp, americký lékař Edward Hooker Dewey a dánský sportovec Jørgen Peter Müller.

V tomto článku projdeme tři oblasti, ke kterým máme knihy: otužování, přerušovaný půst a dýchání. U každé říkáme, co radil klasik, co o tom víme dnes a pro koho to není.

Co je biohacking a co není

Biohacking v dobrém smyslu znamená zkoušet malé změny životního stylu a sledovat, jak na ně tělo reaguje. Nejde o léčbu nemocí ani o zázračné triky. Na internetu se pod stejným slovem prodávají i drahé doplňky stravy a přístroje, u kterých chybí důkazy, že něco přinášejí.

Pro dlouhý a zdravý život mají podle dnešního poznání největší význam nenápadné věci: nekouřit, pravidelně se hýbat, dobře spát, jíst převážně rostlinnou a málo zpracovanou stravu, pít málo alkoholu a mít blízké lidi. Otužování, půst nebo dechová cvičení mohou být příjemným doplňkem. Tyto základy ale nenahradí.

Otužování: Sebastian Kneipp

Sebastian Kneipp (1821–1897) proslavil bavorský Wörishofen vodními procedurami. Podle něj se dodnes jmenují kneippovy chodníky a celý obor „kneippování“. Za nejjednodušší způsob otužování považoval obyčejnou chůzi naboso:

„Nejpřirozenější a nejjednodušší otužovací prostředek spočívá v chůzi naboso.“

Kneipp radil procedury krátké, nikdy ne prochladlý a po studené vodě pohyb, dokud se tělo nezahřeje. Začátečníkům doporučoval postupovat pomalu a slabším lidem začít vlažnou vodou.

Co víme dnes: Krátká studená sprcha mnoha lidem zlepšuje náladu a dodá pocit svěžesti. Nizozemská studie s více než třemi tisíci dospělých zjistila, že lidé, kteří končili sprchu krátce studenou vodou, si brali méně nemocenských dnů, i když nebyli nemocní méně často. Přesvědčivé důkazy, že otužování prodlužuje život nebo léčí nemoci, nemáme.

Podrobně: Otužování podle Sebastiana Kneippa a kniha Moje vodoléčba.

Přerušovaný půst: Edward Hooker Dewey

Americký lékař Edward Hooker Dewey (1837–1904) léta trpěl zažívacími potížemi. Jednoho rána nesnídal a dopoledne se cítil lépe než kdy předtím:

„Zkušenost byla natolik pozoruhodná, že jsem se okamžitě vzdal veškerého jídla ráno, a to s takovými oživujícími účinky na všechny mé síly, že si výsledků začali všímat všichni přátelé.“

Z toho vznikl jeho „plán bez snídaně“: jíst jen při skutečném hladu, nepřejídat se, jíst pomalu a důkladně žvýkat. Dnes bychom tomu řekli přerušovaný půst, například v režimu 16/8.

Co víme dnes: Přerušovaný půst je dobře prozkoumaný. U zdravých dospělých vede k podobnému mírnému úbytku hmotnosti jako jiné způsoby, jak jíst méně. Srovnávací studie zatím neukázaly, že by samotné načasování jídla mělo výrazný účinek navíc. Někomu vyhovuje, protože se mu tak snáz jí méně, jiný se dopoledne cítí unavený. Důležitější je, kolik a co sníme za celý den. Že by půst u lidí prodlužoval život, zatím prokázáno není.

Podrobně: Přerušovaný půst a vynechání snídaně a kniha Bez snídaně.

Dýchání: Jørgen Peter Müller

Jørgen Peter Müller (1866–1938) byl dánský sportovec a vojenský důstojník. Podle jeho krátkých denních cvičení cvičily na začátku 20. století statisíce lidí po celé Evropě. V knize Správné dýchání se věnuje správnému dýchání: dýchat nosem, klidně a zhluboka, zapojit bránici a spojit dech s pohybem.

„Nejlepší dech je ten, který nejsnáze a nejpřirozeněji, s nejmenším namáháním svalů a bez vědomého úsilí, a za nejkratší dobu přinese nejvíc čerstvého vzduchu a nejúplněji vypudí vydýchaný.“

Kniha nabízí devět jednoduchých cviků na pět minut denně a učí takzvaný úplný dech, při kterém se zapojí bránice i hrudník. Zadržování dechu nedoporučujeme.

Co víme dnes: Pomalé a klidné dýchání, kolem šesti nádechů za minutu, lidem pomáhá zklidnit se a v menších studiích krátkodobě mírně snižuje krevní tlak a pocit stresu. Dýchání nosem je pro většinu lidí přirozenější a pohodlnější. Opatrnost je na místě u zadržování dechu a u rychlého a hlubokého dýchání, jaké se učí v některých moderních metodách. Může způsobit závrať nebo i krátkou ztrátu vědomí.

Spánek a pohyb

K dlouhověkosti patří ještě dvě věci, ke kterým nemáme samostatnou knihu, ale klasici je zmiňují stále. Pohyb doporučují všichni tři, Müller dokonce každý den. Dnešní doporučení zní zhruba 150 minut svižné chůze nebo jiné mírné aktivity týdně, k tomu posilování. Spánek dospělí potřebují většinou sedm až devět hodin. Nedostatek spánku žádný biohack nevyrovná.

Jak začít rozumně

  • Jedna změna najednou. Zkoušejte nový zvyk aspoň dva týdny a sledujte, jak se cítíte.
  • Pozvolna. Studená voda nejdřív na pár vteřin, snídaně nejdřív o hodinu později, dechové cvičení pár minut denně.
  • Poslouchejte tělo. Když vám zvyk nesedí, nemusíte v něm pokračovat. Není to selhání.
  • Nekupujte zázraky. Drahé doplňky a přístroje nejsou podmínkou zdravého životního stylu.

Pro koho to není

Otužování, půst ani intenzivní dechová cvičení nejsou vhodné pro děti a dospívající, pro těhotné a kojící ženy, pro staré, nemocné a oslabené lidi. Půst není vhodný pro lidi s cukrovkou, poruchami příjmu potravy nebo podváhou. Studená voda zatěžuje srdce a krevní oběh. Pokud máte onemocnění srdce nebo cév, vysoký krevní tlak, epilepsii, užíváte léky nebo si nejste jisti, poraďte se nejprve s lékařem. Do studené vody v přírodě nechoďte sami. Rychlé dýchání nikdy necvičte ve vodě ani za volantem.

Knihy

Všechny tři knihy čtěte jako zajímavé svědectví z historie. Dobová tvrzení, která dnešní poznání nepotvrzuje, jsme vynechali. Knihy nenahrazují lékařskou péči.

Knihy z článku

Články