Afirmace: co to je a jak s nimi pracovala Florence Scovel Shinnová

Afirmace je krátká kladná věta, kterou si člověk opakuje, aby změnil svůj postoj nebo očekávání. Například „Jsem klidný a zvládnu to“ nebo „Mám dokonalou práci za dokonalou odměnu“. Slovo pochází z latinského *affirmare*, potvrdit. Afirmace dnes najdeme v knihách o seberozvoji, v aplikacích i na sociálních sítích. Jejich kořeny ale sahají do hnutí, kterému se říká Nové myšlení.

Odkud se afirmace vzaly

Hnutí Nové myšlení (New Thought) se rozšířilo v 19. století ve Spojených státech. Jeho stoupenci věřili, že myšlenky a přesvědčení výrazně ovlivňují zdraví, vztahy i peníze. Více o něm v článku Klasické knihy o síle myšlenky.

Myšlenku, že člověk je tím, co si myslí, srozumitelně vyjádřil James Allen v knize Jak člověk smýšlí:

„Člověk je doslova tím, co si myslí – jeho charakter je úplným součtem všech jeho myšlenek.“

Nejpropracovanější praktickou metodu afirmací ale nabídla americká ilustrátorka a učitelka Florence Scovel Shinnová.

Jak s afirmacemi pracovala Shinnová

Shinnová vydala svou první knihu Hra života a jak ji hrát vlastním nákladem. Kniha je plná příběhů jejích žáků a klientů a končí kapitolou „Popření a tvrzení, neboli afirmace“. Z ní jsou tyto zásady:

1. Afirmace se vyslovuje, jako by se už splnila. Shinnová neprosí, ale děkuje: „Při předkládání svých požadavků začíná člověk na konci své cesty, to znamená, že prohlašuje, že již přijal.“

2. Na formulaci záleží. Varuje před požadavky, které se splní nečekaným a nechtěným způsobem. Proto přidává k afirmacím dovětek „pod milostí, dokonalým způsobem“. Uvádí příběh ženy, která žádala o tisíc dolarů. Dostala je jako odškodné, když se její dcera zranila.

3. Nejdřív popření, pak tvrzení. Strach nebo nedostatek má člověk nejdřív slovy odmítnout a hned nahradit kladnou větou. Podle Shinnové má po popření vždy následovat tvrzení.

4. Opakování buduje víru. „Neustálé tvrzení vytváří víru v podvědomí,“ píše. Kdyby měl člověk dokonalou víru, stačilo by afirmaci vyslovit jednou.

5. Víra se má projevit činem. Shinnová vypráví o ženě, která čekala velký šek a koupila si krásný nůž na otevírání dopisů. Nákup byl podle ní „mostem činné víry“.

Příklady afirmací ze Hry života

Na konci knihy Shinnová uvádí afirmace pro různé oblasti života. Několik z nich:

• Pro prosperitu: „Bůh je mým neselhávajícím zdrojem a velké sumy peněz ke mně přicházejí rychle, pod milostí, dokonalými způsoby.“
• Pro správnou práci: „Mám dokonalou práci – dokonalým způsobem – poskytuji dokonalé služby – za dokonalou odměnu.“
• Pro zdraví: „Božská láska zaplavuje mé vědomí zdravím a každá buňka v mém těle je naplněna světlem.“
• Pro vedení: „Jsem božsky citlivý k svým intuitivním vedením a okamžitě poslouchám tvou vůli.“

Je vidět, že afirmace Shinnové jsou náboženské. Vycházejí z křesťanské tradice a citáty z Bible jsou v knize velmi časté. Dnešní „neutrální“ afirmace typu „Jsem dost dobrý“ z nich vycházejí, ale náboženský rámec vynechávají.

Fungují afirmace? Kritický pohled

Pozitivní věty mají smysl jako připomínka toho, na co se chceme soustředit. Mají ale své meze:

• Nenahradí jednání. I Shinnová spojuje afirmaci s činem a s trpělivostí.
• Mohou i uškodit. Psycholožka Joanne Woodová s kolegy v roce 2009 zjistila, že lidem s nízkým sebevědomím opakování věty „Jsem člověk hodný lásky“ náladu spíš zhoršilo. Věta, které člověk nevěří, mu připomene, jak daleko od ní je. Lidem s vyšším sebevědomím mírně pomohla.
• Nejsou léčba. Afirmace nenahradí lékaře ani terapii. Sliby uzdravení nebo peněz je třeba brát jako dobové přesvědčení autorky, ne jako záruku.

Praktická rada z toho plyne: afirmace formulujte tak, aby jim šlo uvěřit („Dnes udělám první krok“ místo „Jsem úspěšný milionář“), a spojte je s konkrétním činem.

Kde číst dál

• Hra života a jak ji hrát – celá metoda Florence Scovel Shinnové v deseti kapitolách.
• Jak člověk smýšlí – útlá klasika Jamese Allena o síle myšlenky.
• Téma Síla myšlenky – další knihy Nového myšlení.

Obě knihy vycházejí v nových kompletních překladech jako e-kniha i audiokniha.