Kybalion

Žádná část okultního učení, kterým svět disponuje, nebyla střežena tak pečlivě jako úlomky hermetických nauk, které k nám dospěly přes desítky staletí od života jejich velkého zakladatele Herma Trismegista, „písaře bohů“. Žil ve starém Egyptě v době, kdy dnešní lidstvo bylo ještě v plenkách. Byl současníkem Abrahamovým, a pokud pověsti nelhou, byl i učitelem tohoto ctihodného mudrce. Hermes byl a je Velkým ústředním Sluncem okultismu a jeho paprsky osvětlily nesčetná učení, která se od jeho doby šířila. Všechny základní nauky, jež jsou ukryté v esoterických učeních kteréhokoli národa, lze vystopovat až k Hermovi. I nejstarší indická učení mají nepochybně kořeny v původním hermetickém učení.

Z břehů Gangy putovali do Egypta mnozí pokročilí okultisté a seděli u nohou Mistra. Od něho dostali Mistrovský klíč, který vysvětlil a smířil jejich rozdílné názory, a tak bylo tajné učení pevně založeno. Také z jiných zemí přicházeli učení muži a všichni pokládali Herma za Mistra mistrů. Jeho vliv byl tak veliký, že přes mnohá zbloudění učitelů v průběhu staletí a v různých zemích lze dodnes najít jistou základní podobnost a shodu, která leží pod mnoha často značně odlišnými teoriemi, jež okultisté v těchto zemích dnes zastávají a vyučují. Student srovnávacího náboženství zjistí vliv hermetického učení v každém náboženství, které si toto jméno zaslouží, ať už je mrtvé, nebo v plné síle žije v naší době. Vždy tu je jistá shoda navzdory protikladným rysům a hermetické učení působí jako Velký smiřovatel.

Zdá se, že Hermes svým celoživotním dílem nezakládal filosofickou školu, která by ovládla myšlení světa, ale zasel velké Semeno pravdy, které vyrostlo a rozkvetlo v tolika podivných podobách. Přesto původní pravdy, které učil, uchovávalo v nedotčené čistotě v každém věku několik málo lidí. Odmítali velké množství napůl vyvinutých žáků a následovníků a řídili se hermetickým zvykem: svou pravdu si nechávali pro těch pár, kteří byli připraveni ji pochopit a zvládnout. Z úst do ucha se pravda předávala mezi vyvolenými. V každé generaci a v různých zemích světa žilo vždy několik zasvěcenců, kteří udržovali živý posvátný plamen hermetického učení. Vždy byli ochotni použít své lampy, aby znovu zapálili menší lampy vnějšího světa, když světlo pravdy pohasínalo a kalilo se zanedbáním a když se knoty ucpaly cizími příměsemi. Vždy se našlo několik těch, kdo věrně pečovali o oltář Pravdy, na němž hořela Věčná lampa moudrosti. Tito lidé zasvětili život práci z lásky, kterou básník tak dobře vyjádřil těmito řádky:

Báseň říká: „Ach, nedej plameni zhasnout! Opatrován z věku do věku ve své temné jeskyni, ve svých svatých chrámech opatrován. Živen ryzími služebníky lásky, nedej plameni zhasnout!“

Tito lidé nikdy nehledali přízeň davu ani množství následovníků. Jsou k tomu lhostejní, protože vědí, jak málo lidí je v každé generaci na pravdu připraveno nebo by ji poznalo, kdyby jim byla předložena. Nechávají si „pevnou stravu pro muže“, zatímco jiní dávají „mléko nemluvňatům“. Své perly moudrosti si šetří pro hrstku vyvolených, kteří znají jejich cenu a nosí je ve svých korunách, a nehází je před materialistická vulgární prasata, která by je zašlapala do bláta a smíchala se svou odpornou duševní potravou. Přesto nikdy nezapomněli ani nepřehlédli původní Hermovo učení o tom, jak předávat slova pravdy těm, kdo jsou připraveni je přijmout. V Kybalionu je vyjádřeno takto:

Kybalion říká: „Kam dopadají kroky Mistra, tam se uši těch, kdo jsou připraveni na jeho učení, doširoka otevírají.“ A dále: „Když jsou uši žáka připraveny slyšet, přicházejí rty, aby je naplnily moudrostí.“ Jejich obvyklý postoj však vždy přesně odpovídal jinému hermetickému výroku, také z Kybalionu:

Kybalion říká: „Rty moudrosti jsou zavřeny, otevírají se jen uším porozumění.“

Jsou lidé, kteří tento postoj hermetiků kritizovali a tvrdili, že ve své politice odloučenosti a mlčenlivosti nejednají ve správném duchu. Stačí však chvíle pohledu do stránek dějin a vidíme moudrost Mistrů, kteří znali pošetilost snahy učit svět to, co není ochoten ani připraven přijmout. Hermetikové se nikdy nesnažili stát se mučedníky. Místo toho seděli stranou, mlčeli a na zavřených rtech se jim objevoval soucitný úsměv, zatímco „pohané kolem nich hlučně zuřili“ při své obvyklé zábavě: mučili a popravovali poctivé, ale pomýlené nadšence, kteří si namýšleli, že mohou barbarskému lidu vnutit pravdu, jíž mohou porozumět jen vyvolení, kteří pokročili po Stezce.

A duch pronásledování ještě ve světě nevymřel. Existují některá hermetická učení, která by, kdyby se veřejně hlásala, přivolala na učitele ohromný pokřik pohrdání a hanění ze strany davu, jenž by znovu zvolal: „Ukřižuj! Ukřižuj!“

V tomto malém spise jsme se snažili podat vám představu o základních naukách Kybalionu. Usilovali jsme o to, abychom vám dali do rukou činné principy, a nechali jsme na vás, abyste je použili sami, místo abychom nauku rozpracovávali do podrobností. Jste-li pravým studentem, dokážete tyto principy rozpracovat a použít. Pokud ne, musíte se jím stát, protože jinak vám bude hermetické učení jen „slovy, slovy, slovy“.

Tři zasvěcenci.